VYRUDLÝ LIST.

Lila B. Nováková

VYRUDLÝ LIST.
Tak málo měla jsem: list zlatěhnědý divoké révy, v smutném loubí uzrálý. Jej líbala jsem, zříc Vás naposledy – Tam zbytky jeho kdesi zůstaly. Už je to tak: když milenci jste šťastní pod jeho zeleň hlavy klonili, já směla potom, tlumíc boje vlastní, jen k němu přižhnout ret svůj opilý. Ba věru, mnoho toho jistě není, a přec dost měla touha moje zpozdilázpozdilá, dvou lidí z něj jsem ssála opojeníopojení, a nač jste nestačili, za vás dopila. 41