PÍSEŇ ČESKÁ

PÍSEŇ ČESKÁ
Píseň česká k oblakům se nese jako harmonie ptactva sboru, jako andělů zpěv v čárném plese, něžná jsouc a přece plná vzdoru! Píseň česká – souhra libých zvuků – při ní život plesem, při ní blaze mříti, při ní srdce buší u rychlejším tluku, při ní jiskra lásky ve plamen se vznítí! Píseň česká – ono kouzlo čárné, ježto nadchlo bojovníky víry, ježto mění slabce v muže zdárné, bázlivé jež mění v bohatýry. Píseň česká – ona něžná, tklivá, jižto pěje u kolébky máti, která lásky strunou pozachvívá: rcete, zdaž mi lze ji nezpívati? 110