JESEŇ.

Pavla Maternová

JESEŇ.
V nachu a zlatě stráň Petřína hýří – Jeseně výstroj to bohatá! Teskná se vůně kol s akátů šíří, zavitých temeny do zlata. Ó toho zavití, ó toho šperku! Jak se tu dlouho poskvěje? Rok si je střádal pro třetí svou dcerku v náhradu mládí a naděje... Zlatem a purpurem říjen ji zdobí, v očích má úsměv, na rtu chlad – brzo ji svleče z té bohaté roby ponurý, vlhký listopad! [30]