PŘED STŘELECKÝM OSTROVEM.

Pavla Maternová

PŘED STŘELECKÝM OSTROVEM. Pastel.
Kde zelené vršky do řeky s ostrova topoly kreslí a jeřáb a hloh, voda tu světlá, že sčítat bys moh tu každičkou větev, sčet bys je, doslova. Leč u výspy táhlé tak vody jsou tmavé, jak zornice dumavá v duhovce smavé; tu smutny jsou náhle ty vlnky, dál hravé, jen list, který spadává, povrchu plave. Teď uzounký člun tou proráží oblastí: z perleti meč jakby do vody ťal, v sled rýha se stříbří; i napíná sval, by rychle znik’ veslař. Jej sledují s účastí. [73] Hle, za člunem tiše dvé racků se s výše až k hladině schýlilo, zapadlo spíše... A pojednou vzletí jak zlekané děti, jichž oko se zmýlilo... Na jezy letí. Však mizí-li s chvatem ptáci i lodice, zas k oné tůni tvůj vrací se zrak, tajemný okruh ten vábí jej tak, jak rybičku hladkou sítě a udice... Snad za noci tančí tu bludice! 74