JARO.

Pavla Maternová

JARO.
Jaro je tu, jaro, jaro! Je ho plný vzduch; jistě cestou k nám se bralo přes kvetoucí luh: v dechu jeho fialky, z očí svítí do dálky záře snů a tuch. Jaro je tu, jaro, jaro! Vlnky v skok a skok, jak by se to všecko hnalo do rhytmů a slok. V stromech plno štěbetu, nebem špačci v přeletu – bude pěkný rok. [51] Jaro je tu, jaro, jaro! Vzhůru, kdo jsi mlád, vzbuď se, srdce, které spalo, čas je žít a plát! K odvaze se chýlí zdar, nás už přešlo tolik jar – máme ještě spát? 52