NÁROD SOBĚ.

Pavla Maternová

NÁROD SOBĚ.
Pod ochrannou paží Apollina, pod posvátnou patou věčných Mus v modro nebes tu své čelo vzpíná svatý kámen, české vůle kus! Naše – naše Divadlo tu stojí. Výtrysk naší síly v kameni –, krb, jenž, jednu rodinu, nás pojí v živém jasné lásky plameni. Chrám snad velebnější Parthénonu: než svým zjevem, k srdci mluví víc čistým nadšením těch milionů, jež jej dvakrát vznesly slunci vstříc! Nuž, zde stojí. Nad ním mraky letí, letí snové z chatek vzdálených... Pod ním řeka Praze ku objetí plesně pílí s pluky proudů svých, [87] od něho se Prahou šumně valí denní, pestrý, zvyklý města chvat – – Klio však tam na zdi líc svou halí, snivě touží v dálku, kde náš hrad. Až tam jednou vstane, tak mám víru, jitro slávy –, Musagétés sám vnoří božské prsty ve svou lyru, všecky Musy svede dolů k nám. 88
Básně v knize Na nábřeží:
  1. SVĚTLO S PETŘÍNA.
  2. ZÁMEK V MLZE.
  3. NA DNĚ.
  4. POHLED NA VLTAVU.
  5. NEJDRAŽŠÍ MÍSTO.
  6. JAKO ŽENA.
  7. SVĚTLA A STÍNY.
  8. SKÁCENÉ AKÁTY.
  9. NOVÉ STROMY.
  10. PAMÁTCE ANTONÍNA CHITUSSIHO.
  11. PO ZÁPADU.
  12. NA MOSTĚ.
  13. JEZY.
  14. VRATA V JEZU.
  15. JESEŇ.
  16. ŘÍJEN.
  17. JESEŇ NA PODHRADÍ.
  18. LISTÍ PADÁ.
  19. PRŠÍ!
  20. ZAPADNOU. A KAM?
  21. SNÍH.
  22. ZIMA.
  23. ZIMNÍ NEDĚLE.
  24. ZA MRAZU
  25. JDE LED.
  26. JARO.
  27. VORY JEDOU.
  28. NA JAŘE.
  29. JARNÍ OBRÁZEK.
  30. DRYADY.
  31. V JARNÍ NOCI.
  32. SAMOTÁŘ.
  33. IDYLLKA Z PODJAŘÍ.
  34. RACHEJTLE.
  35. VZPOMÍNKA S NÁBŘEŽÍ.
  36. DUMA NA JAŘE.
  37. DVA RYBÁŘI.
  38. PŘED STŘELECKÝM OSTROVEM.
  39. PROSTŘED NÁBŘEŽÍ.
  40. PÍSKAŘI.
  41. V SRPNU.
  42. LETNÍ NOC.
  43. VLTAVĚ.
  44. ODPOVĚĎ.
  45. NÁROD SOBĚ.
  46. ZNOVA!
  47. STÍN.
  48. ODKUD ŠTĚSTÍ?
  49. VLASTNÍ SILOU!
  50. DÁL!
  51. SNĚNÍ NAD PLUJÍCÍM LEDEM.