PO ZÁPADU.

Pavla Maternová

PO ZÁPADU.
„Stojí hora proti hoře, s jedné k druhé mrak přepjatý...“ Stojí Petřín proti zámku, mezi nima úval zlatý. Hle, tou cestou zlatou zcela – není tomu chvíle dlouhá – plná žáru koule sjela, žhavá, jako lásky touha. Nebe jako topas žlutý obráží se do vod řeky, kterou ohnivými pruty šlehá Západ ve klín měkký. – Po západu, po západu nebem, řekou růže hoří, žhnou ty růže v českou duši červánkovou, tesknou zoří. [22] Také u nás po západu – Shasl den náš smutně, hluše. Rok za rokem roste v řadu... Kdy se dočkáš, česká duše? Kdy se dočkáš vykoupení, slunce zas a štěstí znova? Ach, na krásné časy není u nás červeň západová. Leda větry budou váti, nové vichry, boží soudy... Ať! – Jsme zvyklí v bouři státi, námi nehnou s naší hroudy. – 23
Básně v knize Na nábřeží:
  1. SVĚTLO S PETŘÍNA.
  2. ZÁMEK V MLZE.
  3. NA DNĚ.
  4. POHLED NA VLTAVU.
  5. NEJDRAŽŠÍ MÍSTO.
  6. JAKO ŽENA.
  7. SVĚTLA A STÍNY.
  8. SKÁCENÉ AKÁTY.
  9. NOVÉ STROMY.
  10. PAMÁTCE ANTONÍNA CHITUSSIHO.
  11. PO ZÁPADU.
  12. NA MOSTĚ.
  13. JEZY.
  14. VRATA V JEZU.
  15. JESEŇ.
  16. ŘÍJEN.
  17. JESEŇ NA PODHRADÍ.
  18. LISTÍ PADÁ.
  19. PRŠÍ!
  20. ZAPADNOU. A KAM?
  21. SNÍH.
  22. ZIMA.
  23. ZIMNÍ NEDĚLE.
  24. ZA MRAZU
  25. JDE LED.
  26. JARO.
  27. VORY JEDOU.
  28. NA JAŘE.
  29. JARNÍ OBRÁZEK.
  30. DRYADY.
  31. V JARNÍ NOCI.
  32. SAMOTÁŘ.
  33. IDYLLKA Z PODJAŘÍ.
  34. RACHEJTLE.
  35. VZPOMÍNKA S NÁBŘEŽÍ.
  36. DUMA NA JAŘE.
  37. DVA RYBÁŘI.
  38. PŘED STŘELECKÝM OSTROVEM.
  39. PROSTŘED NÁBŘEŽÍ.
  40. PÍSKAŘI.
  41. V SRPNU.
  42. LETNÍ NOC.
  43. VLTAVĚ.
  44. ODPOVĚĎ.
  45. NÁROD SOBĚ.
  46. ZNOVA!
  47. STÍN.
  48. ODKUD ŠTĚSTÍ?
  49. VLASTNÍ SILOU!
  50. DÁL!
  51. SNĚNÍ NAD PLUJÍCÍM LEDEM.