RACHEJTLE.

Pavla Maternová

RACHEJTLE.
Jednou v roce, to je svátek na tom našem nábřeží! Paže k paži, hlava k hlavě od Žofína ku věži. Což? snad šumně hotuje se proti škůdci Prahy květ? Či zde slaven slavný Slovan, jenž svým duchem pronik’ svět? Či si tady přisaháme svornost, lásku, jednotu, jíž prý nad jiné nám třeba k šťastnějšímu životu? – – Není to tak hrozné, pane, ani smír to, ani boj: to dnes večer Praze vzplane svatojánský ohňostroj! [65] Hrstka lesklých raket stačí vznítit toto moře hlav, posléz bělorudý bengál vrchem uspokojí dav. Lid jde, děcko spokojené, blažen k spánku klade skráň – A ty za nás, svatý Jene, vlast a jazyk dále braň! – 66