OPATU HELMEROVI

OPATU HELMEROVI za katolický klerus český
Tak bylo v ráji. Znáš to přec? Had řekl: „Lhal Bůh, jen jezte směle s toho stromu“, slov jeho proud v sluch lidem sladce tekl, „zrak otevře se, rovni Bohu k tomu, vy vládnout nebi budete jak zemi!“ – A sáhli po ovoci prsty všemi... Tak šeptl, opate, zas tvému sluchu: „Lhal Kristus, jenom zaplaň nenávistí a v pýchu obléc’ dej se svému duchu, vše deptej ve prach, jinak nezajistí se vláda tvému nadutému rodu.“ A tys sáh’ žádostivě po tom plodu! Jak změnil jsi se rázem zloby divem, vše spadlo s tebe, co být mohlo Kristem, hlas řinčí po meči jak krvechtivém; tys pohrd’ před oltářem svatým místem, vstoup’s v arenu! – Co chce tvá říza bílá, když nenávist tvou milost utratila?! Pryč s vínkem Církve! nesluší v tvé skráně, ty nejsi kníže pokoje a míru 29 a na vinici Páně jsi jen pláně, plod nahnilý, neb bez lásky máš víru, tvá stola nabobtnává cizí krví, jsi pleva, jíž Pán pole svoje mrví. Pryč s berlou pastýřskou! v tvé ztvrdla ruce, je kyjem, který Církve ovce bije, tvůj hermelín jen halí stáda škůdce, jsi vlkem, jenž se v stádo vloudil, by je svou hltavostí lačnou rdousil skrytě; však Oko Páně od počátku zří tě! Soud jeho hotov, píše na tvé cele, už „Mene“ ohnivé; v něm shoří pýcha, jíž jsi se nadul, zetře tebe cele, jak prach tě v úhly světa rozedmýchá. Nuž, třes se! Hněv ten nezpozdí se o den, je Boží ortel vyřčen: „Nejsi hoden!“ *) Podnět k básni dala nacionálně nenávistná řeč Helmerova v panské sněmovně proti národu Českému (27./10. 1917), na niž odpovídal dr. Fořt, jenž ji nazývá ve své neohrožené a skvělé obraně (29./10. 1917); „Kampfrede, die von Entstellungen und Anschwärzereien geradezu strotzt und aus welcher die nationale Gehaessigkeit so zu sagen in hellen Flammen emporlodert.“ – Také se strany českého duchovenstva podán protest do Říma.
30