BÍLÝ LEV

BÍLÝ LEV (23./3. 1928)
Český lev! to z rodu lvího býval lev, Evropou kdys otřásal lví jeho řev, z očí šlehaly mu blesku žáry, běda, kam se vťaly jeho spáry. Obávaný i když zavřen v rabství klec; přemožen, však nikdy nezdolaný přec, a když občas hlavu hrdou zvedl, tyran jeho na svém trůnu bledl. O pruty když posléz opřel mocnou plec, zkrušil vězení a vyšel. Divná věc! plavý dříve, nyní celý bílý; rozhlíží se kolem vážně chvíli. Zařve do Evropy? zaburácí hlas? napne zchablé svaly do ocele zas? vymrští se v pružném opět skoku, po kořisti lačen, do útoku?! Nic! mdlý běží, běží, běží posel jen, by se lísal tomu, kým byl zhanoben; na smyčce by zlaté svého řádu nepříteli sloužil pro parádu! 116 Bílý lve – ne Český! – cizí rasy lve; štěkající jenom, co náš Český řve, nepřátele sápe, to je jiná! ty s lvím rounem jsi jen česká psina! 117