LYONSKÝM VÍTĚZŮM

Xaver Dvořák

LYONSKÝM VÍTĚZŮM
Molodci jsou, ožehnuté skráně, jara svěžest v údech, v očích jisker blesk, zachce se ti, pyšný býti na ně, po mládí tvém budí se ti stesk; z duše zní ti lidu hlaholy: To jsou naši Sokoli! Zápasit šli, výkvět naší síly, viz krok pružný, svaly jako z ocele; přišli, viděli a zvítězili, triumfu zář nesou na čele; jedno srdce vespol, pryč kdo zlý! To jsou naši Sokoli! Dobytý, hle, vavřín v jaré snaze! kam jej srdce jejich mužná položí; Matce děti! Zlaté naší Praze v skráň jej staví, kleknou v podnoží; radost, slza v oku zápolí: To jsou naši Sokoli! Svatá chvíle! cítíš náhle prudce, jak to rozechvívá tvoji českou hruď! 84 podejme si v lásce věrné ruce: Jeden národ, jeden Sokol buď! Bolelo-li co, už nebolí: To jsou naši Sokoli! 85