NAŠIM ORÁČŮM

Xaver Dvořák

NAŠIM ORÁČŮM
Oráte, oráte Českou zem nepěkně, klikatě; komu to osení červencem vyzraje bohatě? Bude to drahému národu na čest a slávu-li? odveze celou tu úrodu do vlastní stodoly? Sotva jen vylézá na poli, už jsou tu kramáři; lichotí, lahodí, šveholí, snad se jim podaří. Však se mi nelíbí, chrpa zlá polem že prokvétá; aby tak na národ nezbyla strniska požetá. Cizák by sebral snop s plesáním, paběrky my tak než; což bude Český lid na vlastním pořád jen chudá spřež?! 73 Co bylo, nebude vůlí zlou, Bůh to dát neráči; kdyby přec, uši vám zalehnou: Hrom do vás, Oráči! 74