MY OTROKY?

Xaver Dvořák

MY OTROKY? Odpověď
My otroky?! Nuž ti, již zuby skřípí, jimž výkřik pomsty zní chřest řetězů; jich pohledy jsou zakalené šípy a nedají spát srdcím vítězů. Sen Svobody v nich ustavičně žije, práv dávných zapomenout nemohou; zpěv jejich je tak plný nostalgie a konejší jím duši ubohou. Zní v něze matky nad kolébkou dětí, milencům vpadá mezi polibky; i mužům na rty stisklé občas sletí, když podvečer se sejdou pod lipky. A vzdor v nich zraje! Neplazí se v prachu, na čele mračno, zaťatou svou pěst; a mají Mučeníky beze strachu, ať zdeptáni, však netknutou svou čest. Své mají Vůdce, Proroky a Reky, již svědomím jsou, živou pamětí – – Tak z sebe rostli jsme tři dlouhé věky a vršili jsme krve oběti. 88 A přišel čas, kdy okovů jsme kruhy rozbili, naplnili dávný sen; my vyrovnali s tyrany své dluhy a národ sebou sám byl vykoupen. V něm pozdravujem svého Spasitele a jemu věren každý pevně stůj! Jha nesnesem už! Chcem své právo celé! Jsme národ svobodný a svůj. A svůj! 89