V POLI

Xaver Dvořák

V POLI
Je mrtev. – A siný. Sta tisíců vedle. A jiný a jiný. A každý jen masa tříšť, kostí, tak člověku nepodoben a nepohroben, jak v křečích se válel v zoufalosti a tuh’ – – Kdo bude mstít krvavý dluh?! A cosi v té líci, stín úsměvu jako by vytékal snící zpod zamčených očí mu zřídla. Kříž na srdce mroucí mu kles’, než ke rtům jej vznes’. S tou vírou mu ruka už stydla a ztuh’, kdo mstitelem bude. Sám Bůh! – – 33