KONEC ZIMY.

Alois Škampa

KONEC ZIMY.
Už celý kraj se v slunci smál, a v jilmech jarní vítr hrál. 70 Jen někdo plakal pod nimi: ten sníh, jenž zůstal od zimy. Když přišel k nám, byl jasný tak, až bolel od té běli zrak! Jak pěna vod, jak roucha vil – tak spanilý a čistý byl... Dnes jaro vlá mu nad hlavou – však sníh má barvu špinavou. Co poesie druhdy měl! dnes ustaral a sevšedněl... Když slunko naň se usměje – sníh bolestí se zachvěje... Když pták si v jilmech zazpívá – sníh lítostí se rozplývá... A kalné oči zavírá a v loktech jara – umírá...