POSLEDNÍ PARNÍK.

Alois Škampa

POSLEDNÍ PARNÍK.
Jakoby zakryt bílých do halen v podzimní páře kraj spí zavalen, stříbrnou mlhou řeka oddychuje. Poslední parník dolů po ní pluje... Poslední parník! Náhle, jako duch zjevil se v mlze, koles jeho ruch lopatkou pleská, černou vodu čeří – a loď zas kvapem ztratila se v šeři. Poslední parník! Kouřem šedivým zabarvil mlhu, zvukem dunivým zahoukal v dálce, tísněn lednou tříští – a již se nevrátí, až v jaro příští! Na břehu stojím, bludný poutník, sám, a na rozmarné toulky vzpomínám, jež druhdy podnikal jsem lodí touto, než prst můj zlaté obepjalo pouto... Kolikrát z Prahy v dálné okolí já lodí tou spěl k lesům, do polí, 76 a v upomínku šťastném po výletu vozil si domů kytky vzácných květů! Až jednou večer na mou kytici upjal se v touze pohled zářící neznámé dívky, která se mnou jela... Jak vonnou kořist mou mi záviděla! Už tomu dávno, už to vše jen sen – však posud vidím žhavý pohled ten, jak dlouho těkal po květinách jemně, až v rozpacích se kradmo zdvihl ke mně... Byla v něm prosba, jímal plachostí a přec měl v sobě tolik milosti, že nach mi vznítil na ubledlém spánku: ne, nebylo to jenom od červánků! Zapadá slunce, řeka v ohni plá, nad naší lodí prapor dýmu vlá, stroj klape v taktu, kola v před se točí – a na mě patří čarovných dvé očí... Zapadá slunce, všecko přede mnou mizí a splývá v mlhu tajemnou, jako když přelud na mou cestu vkročí – já zřím jen hvězdy čarovných dvou očí! A jak se stalo, ztěžka povědět, že v dívčích ručkách octl se můj květ, že moji kytku odnesla si domů neznámá kráska – i mé srdce k tomu! – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – 77 Jakoby zakryt bílých do halen v podzimní páře kraj spí zavalen, na řece proudem tříšť se točí v kolu – poslední parník odplul po ní dolů. Proč, jak ten parník, vyplula mi z mlh vzpomínka tklivá, kterou zrak mi zvlh’; proč, kam se dívám, kam mi noha vkročí, jen slunka vidím čarovných dvou očí?... Z mlžného snění, z bludných potulek vracím se domů, v teplý útulek: tam, co jsem dumal, zjeví se mi zjasna, když na mě pohlédne – má žena šťastná!