SENTIMENTÁLNÍ.

František Taufer

SENTIMENTÁLNÍ.
Sny toužné s večerem v kraj pracovníků zabloudily. Na lesní rohy mládež táhle, zádumčivě hrála až dlouho do noci, v niž hvězdy zář svou lily. A když již harmonie hudby v tichu skomírala, hlas dívčí ještě rozechvěl vzduch měkkým: trala. Na návsi něčí ruka lehce v okno zaťukala, v jedno se slily vzdechy lilií i panen. Kdo žiti chtěl, bral si i z toho mála, jež země má pro prudký touhy plamen. Starci a choří ulehli, když řekli svoje: amen! 49