KRUTÁ LÁSKA.

František Taufer

KRUTÁ LÁSKA.
Tajemné fluidum vítr roznáší a do všech zahrad símě sije. Země se pohne, květy vyraší, a srdce bije, prudce bije. A tepla lehký, urychlený dech probudí krev a jarní mízu. Milost se zastkví v listí na stromech i v neúprosné lásce hmyzu. Slast v mraku spí a v hnízdech švitoří, hrá na vlnách a vůně zvedá. V červáncích pozdních nachem zahoří a zemře, když ji člověk hledá. A z hloubi nebe, kráska klamavá, mrtvá, přec úsměvu blesk hodí. Však z rána křídlem ptačím zamává a znova vždy se v hnízdech rodí. 54