RODIČŮM.

Tereza Dubrovská

RODIČŮM.
Jste oba mrtvi. Nad hvězdnými světy tam bloudíte kdes v dálce nedozírné, a duše Vaše proměněné v květy snad ve skalách tam svítí na úpatí, dvě bílé protěže – a noci smírné nad vaším rovem klenou hvězdnou bránu. Dva tažní ptáci, přiletíte k ránu a nad lukami, v sadě osamělém, zpěv tklivý ozve se a začne lkáti... když den se vzbudí v rose zrůžovělý, dvě hvězdy svitnou v tichu thuje stmělém, kde zlaté slunce slaví vjezd svůj skvělý. 10