ANČA.

Tereza Dubrovská

ANČA.
Anča bylo její jméno. Lilie urvaná z nebeských zahrad, zkosena dřív, nežli uhasl západ, dřív, než se tajemství naplnili dnové, cudná a krásná, čistá jak serafové. Odešla odsud – Tajemný osud hádankou zůstal. Lilie, bílé sestry její, čekaly na ni. A ona přišla! Ne, to nebylo umírání, když vešla mezi ně, zpěv na rtu dívčím, úsměv ve zraku – to hrdličky se rozesmály, hvězdy svitly v zázraku – A jak se naklonila květné nad záhonyzáhony, to v nebi k slavnosti se rozzpívaly zvony... to tehdy průvod ubíral se k hřbitovu, a její tělo jenom kladli do rovu. 23