USÍNÁ...

Tereza Dubrovská

USÍNÁ...
Usíná květný kalich nad tůní ve stínu, a vánek svěží nadých mu rosu do klínu. A motýl used bílý na čaruplný květ, a mlsné včely vpily do listů žhavý ret. Pták zatřepetal křídly a zapěl vroucně tak – a nad modrými zřídly svit luny skvoucí zrak. A skvělá hvězdná říše se skryla v tůni té... a zkolébala tiše v sny květy rozvité. 72