II. Písně jim dáme,

Tereza Dubrovská

II.
Písně jim dáme,
Písně jim dáme,
Petře Bezruči, než vichr zláme, než kmeny zkácí, než teskně dohučí, než doburácí v beskydském boru... už slunce se ztrácí za Lysou horu.
Slzy jim dáme, Petře Bezruči. Hrob uchystáme těm našim lesůmlesům, až píseň dozvučí, podlehne běsům. 43 Jen ruce bezmoci zatnou se: Otroci! kletba se vyřine, v bouři se rozplyne... Vichr se převalí – kde kdysi stávaly beskydské bory, hrob bude uzavřen... stát bude klidně jen vrch Lysé hory!