TO BYLY NOCI.

TO BYLY NOCI.
To byly noci plné vůně, květ lilijí v nich rudě plál, a nad hladinou modré tůně se hvězdný vesmír rozhoupal. A písně táhly vroucí, tklivé, jež na flétnu kdos ve vsi hrál – ty skvělé noci omamivé, je červen z hvězdných světů stkal. A na květ snášel čárnou přízi a do vod bílé perly svál – a skvoucí démant v snící břízy, v luh drahokamy rozséval. To byly noci plné lásky, klas těžký v poli kvet a zrál, a krajem táhly žhavé zkazky, je vánek nesl v snící dál... 89 Ty omamivé noci žhoucí, v nichž narodil se Ideál – a červen hvězdy nehasnoucí – dvé srdcí – zlatým poutem spial. 90