SEBEVRAH.

Tereza Dubrovská

SEBEVRAH.
Utonul sebevrah, muž chudý jen, v márnici na marách sní těžký sen. K hrobaři soudruh dí: „Kam dáme jej?“ „Tam – u té šedé zdi – rýče mi dej!“ A ryjí, ryjí zem, je bouřný den, rýč temným nárazem zní jako sten. Hrobař dí nevrlý: „Co s kamenem?“ „Ať na něm umrlý spí věčným snem!“ 51 Blesk náhlý – obzor vzplál – hřmí hromu hlas... hrobař hrob dokopal... kol ticho zas. 52