ZDA SE ZAS SEJDEM...

Tereza Dubrovská

ZDA SE ZAS SEJDEM...
Zda se zas sejdem na sklonku léta, v té naší vísce, v podzimní šeři – v dojmutí náhlém – ó sudbo kletá! staneme mlčky u rodných dveří. Zavřený dům – a zapadlé touhy... šerý stín noci na cestu padá, z modřínů táhne těžký vzdech dlouhý, snáší se teskně na pustá lada. Zastřená okna, temno z nich zeje – ticho je všude, chlad z chodeb čiší... do duše smutky tesklivé leje, mátoha vstává z tajemných skrýší. Komnata milá – dívám se kolem – na okna kanou krůpěje deště... tam drahý portret nad psacím stolem... na kohokoho, srdce, čekáš tu ještě? 20 Závoje šedé na ladách leží, sní tiše rovy – ó, sudbo kletá! Hluboké Ticho hřbitovy střeží... zda se zas sejdem na sklonku léta? 21
Básně v knize Když slunce zapadlo...:
  1. V ŠERU.
  2. RODIČŮM.
  3. NÁVRAT.
  4. SLOKY.
  5. PÍSEŇ.
  6. KDE TVÁ DUŠE BLOUDÍ?
  7. PÍSNĚ KOSÍ.
  8. DOLOROSA.
  9. NIKDY VÍC...
  10. OTCI.
  11. KDYŽ V NAŠEM SADĚ...
  12. ZDA SE ZAS SEJDEM...
  13. POHŘEB.
  14. ANČA.
  15. SKLENÍKY MÉ MATKY.
  16. MRTVÉMU DĚDU.
  17. JAKLOVEC.
  18. HORNÍCI.
  19. JSME DĚTMI...
  20. Z POLSKÉ OSTRAVY.
  21. PLAKALA BYCH...
  22. CÍSAŘ V OSTRAVĚ.
  23. I. Zpívej, zpívej, je nám třeba
  24. II. Písně jim dáme,
  25. BEZMOCNY JSOU...
  26. AŤ NÁM ZLOMÍ VAZ.
  27. JENOM VICHR...
  28. NOUZE.
  29. BALADA.
  30. SEBEVRAH.
  31. PÍSEŇ SMRTI.
  32. MNĚ ZDÁLO SE...
  33. PÍSEŇ.
  34. SLEZSKU.
  35. JAR. VRCHLICKÉMU.
  36. RODNÉ ŘEČI.
  37. SVÉ PÍSNI.
  38. SLOKY.
  39. ZA HANOU KVAPILOVOU.
  40. TAK DÁVNO...
  41. USÍNÁ...
  42. JÁ ŽIJI...
  43. TVŮJ PRVNÍ LIST.
  44. JE PRAVDA TO?
  45. ROMANCE.
  46. ZDA VZPOMÍNÁM...
  47. NAD KNIHOU VERŠŮ...
  48. V TOM ŠERU PODZIMNÍM...
  49. ANDANTE.
  50. MÉHO SRDCE ZNĚJÍ STRUNY.
  51. JSOU POHŘBENY...
  52. HVĚZDÁM.
  53. V SAMOTĚ JE NEKONEČNOST...
  54. TO BYLY NOCI.
  55. ŽE NEUMRU...
  56. VEČERNÍ...
  57. SAMOTY...
  58. PÍSEŇ.
  59. V DUMÁCH SEDÍM...
  60. JDU SAMA SE SVOU DUŠÍ.
  61. LARGHETTO.
  62. AŽ UMRU...