HORNÍCI.

Tereza Dubrovská

HORNÍCI.
Jdou v řadách spolu zestárlí v bolu, ubledlí, shrbeni, s netečnou tváří, zpod těžkých víček jen oči ty září, prokvetlé skráně – mozolné ruce, tuhé jsou jako toledská ocel, na tvrdé dlani dítěte pocel a doma žena chvěje se v muce. Procitla šachta, dýmají pece, čekají nestvůrné, železné klece, mrtvolným dechem vydechla země, hluboká propast příšerně zeje – „Zdař Bůh!“ – čím srdce v prsou se chvěje? vV modlitbách muži obnaží témě – když klec se řítí v závratném letu v bezednou noc těch podzemních světů? 33
Básně v knize Když slunce zapadlo...:
  1. V ŠERU.
  2. RODIČŮM.
  3. NÁVRAT.
  4. SLOKY.
  5. PÍSEŇ.
  6. KDE TVÁ DUŠE BLOUDÍ?
  7. PÍSNĚ KOSÍ.
  8. DOLOROSA.
  9. NIKDY VÍC...
  10. OTCI.
  11. KDYŽ V NAŠEM SADĚ...
  12. ZDA SE ZAS SEJDEM...
  13. POHŘEB.
  14. ANČA.
  15. SKLENÍKY MÉ MATKY.
  16. MRTVÉMU DĚDU.
  17. JAKLOVEC.
  18. HORNÍCI.
  19. JSME DĚTMI...
  20. Z POLSKÉ OSTRAVY.
  21. PLAKALA BYCH...
  22. CÍSAŘ V OSTRAVĚ.
  23. I. Zpívej, zpívej, je nám třeba
  24. II. Písně jim dáme,
  25. BEZMOCNY JSOU...
  26. AŤ NÁM ZLOMÍ VAZ.
  27. JENOM VICHR...
  28. NOUZE.
  29. BALADA.
  30. SEBEVRAH.
  31. PÍSEŇ SMRTI.
  32. MNĚ ZDÁLO SE...
  33. PÍSEŇ.
  34. SLEZSKU.
  35. JAR. VRCHLICKÉMU.
  36. RODNÉ ŘEČI.
  37. SVÉ PÍSNI.
  38. SLOKY.
  39. ZA HANOU KVAPILOVOU.
  40. TAK DÁVNO...
  41. USÍNÁ...
  42. JÁ ŽIJI...
  43. TVŮJ PRVNÍ LIST.
  44. JE PRAVDA TO?
  45. ROMANCE.
  46. ZDA VZPOMÍNÁM...
  47. NAD KNIHOU VERŠŮ...
  48. V TOM ŠERU PODZIMNÍM...
  49. ANDANTE.
  50. MÉHO SRDCE ZNĚJÍ STRUNY.
  51. JSOU POHŘBENY...
  52. HVĚZDÁM.
  53. V SAMOTĚ JE NEKONEČNOST...
  54. TO BYLY NOCI.
  55. ŽE NEUMRU...
  56. VEČERNÍ...
  57. SAMOTY...
  58. PÍSEŇ.
  59. V DUMÁCH SEDÍM...
  60. JDU SAMA SE SVOU DUŠÍ.
  61. LARGHETTO.
  62. AŽ UMRU...