SLOKY.

Tereza Dubrovská

SLOKY.
Mně utrpení bylo vykoupením a zbavilo mne pozemského prachu, má duše vzlétla vzhůru v světle denním až k nebes výšinám a Zoře nachu. By volna mohla vstoupit v nebes bránu, dřív musila se mnohého zde zbavit, své štěstí zapřít, nocí projít k ránu, by vítězně svou volnost mohla slavit. A očištěna od vší zemské touhy, teď zrodila se k slavnějšímu žití, zem leží dole – bledý fantom pouhý... a kolem všude bílé hvězdy svítí... 67
Básně v knize Když slunce zapadlo...:
  1. V ŠERU.
  2. RODIČŮM.
  3. NÁVRAT.
  4. SLOKY.
  5. PÍSEŇ.
  6. KDE TVÁ DUŠE BLOUDÍ?
  7. PÍSNĚ KOSÍ.
  8. DOLOROSA.
  9. NIKDY VÍC...
  10. OTCI.
  11. KDYŽ V NAŠEM SADĚ...
  12. ZDA SE ZAS SEJDEM...
  13. POHŘEB.
  14. ANČA.
  15. SKLENÍKY MÉ MATKY.
  16. MRTVÉMU DĚDU.
  17. JAKLOVEC.
  18. HORNÍCI.
  19. JSME DĚTMI...
  20. Z POLSKÉ OSTRAVY.
  21. PLAKALA BYCH...
  22. CÍSAŘ V OSTRAVĚ.
  23. I. Zpívej, zpívej, je nám třeba
  24. II. Písně jim dáme,
  25. BEZMOCNY JSOU...
  26. AŤ NÁM ZLOMÍ VAZ.
  27. JENOM VICHR...
  28. NOUZE.
  29. BALADA.
  30. SEBEVRAH.
  31. PÍSEŇ SMRTI.
  32. MNĚ ZDÁLO SE...
  33. PÍSEŇ.
  34. SLEZSKU.
  35. JAR. VRCHLICKÉMU.
  36. RODNÉ ŘEČI.
  37. SVÉ PÍSNI.
  38. SLOKY.
  39. ZA HANOU KVAPILOVOU.
  40. TAK DÁVNO...
  41. USÍNÁ...
  42. JÁ ŽIJI...
  43. TVŮJ PRVNÍ LIST.
  44. JE PRAVDA TO?
  45. ROMANCE.
  46. ZDA VZPOMÍNÁM...
  47. NAD KNIHOU VERŠŮ...
  48. V TOM ŠERU PODZIMNÍM...
  49. ANDANTE.
  50. MÉHO SRDCE ZNĚJÍ STRUNY.
  51. JSOU POHŘBENY...
  52. HVĚZDÁM.
  53. V SAMOTĚ JE NEKONEČNOST...
  54. TO BYLY NOCI.
  55. ŽE NEUMRU...
  56. VEČERNÍ...
  57. SAMOTY...
  58. PÍSEŇ.
  59. V DUMÁCH SEDÍM...
  60. JDU SAMA SE SVOU DUŠÍ.
  61. LARGHETTO.
  62. AŽ UMRU...