KDE TVÁ DUŠE BLOUDÍ?

Tereza Dubrovská

KDE TVÁ DUŠE BLOUDÍ?
Kde Tvá duše bloudí? Po nebeském luhu, v nedozírných dálkách, v azurovém kruhu? U pramene čistých, křišťálových tůní, mezi hvězdami se v rosné kráse sluní? A když v květy vonné večer uléhá si mezi rudé růže, vodní dlouhé řasy, zkolébána sladkou, vroucí písní kosů, pije z květných číší křišťálovou rosu? V stinném, vonném lese, mezi bledé vřesy zda též na mech svěží ve snách ulehne si, na perutích vánku, listy lesů schvívá, zda v těch květech dýchá Tvoje duše snivá? Za večera zticha, když už nad západem večernice vchází, projde snícím sadem? Zrosenými poli – a když klasy zrají, velkým tichem bloudí, neznámými kraji? 14
Básně v knize Když slunce zapadlo...:
  1. V ŠERU.
  2. RODIČŮM.
  3. NÁVRAT.
  4. SLOKY.
  5. PÍSEŇ.
  6. KDE TVÁ DUŠE BLOUDÍ?
  7. PÍSNĚ KOSÍ.
  8. DOLOROSA.
  9. NIKDY VÍC...
  10. OTCI.
  11. KDYŽ V NAŠEM SADĚ...
  12. ZDA SE ZAS SEJDEM...
  13. POHŘEB.
  14. ANČA.
  15. SKLENÍKY MÉ MATKY.
  16. MRTVÉMU DĚDU.
  17. JAKLOVEC.
  18. HORNÍCI.
  19. JSME DĚTMI...
  20. Z POLSKÉ OSTRAVY.
  21. PLAKALA BYCH...
  22. CÍSAŘ V OSTRAVĚ.
  23. I. Zpívej, zpívej, je nám třeba
  24. II. Písně jim dáme,
  25. BEZMOCNY JSOU...
  26. AŤ NÁM ZLOMÍ VAZ.
  27. JENOM VICHR...
  28. NOUZE.
  29. BALADA.
  30. SEBEVRAH.
  31. PÍSEŇ SMRTI.
  32. MNĚ ZDÁLO SE...
  33. PÍSEŇ.
  34. SLEZSKU.
  35. JAR. VRCHLICKÉMU.
  36. RODNÉ ŘEČI.
  37. SVÉ PÍSNI.
  38. SLOKY.
  39. ZA HANOU KVAPILOVOU.
  40. TAK DÁVNO...
  41. USÍNÁ...
  42. JÁ ŽIJI...
  43. TVŮJ PRVNÍ LIST.
  44. JE PRAVDA TO?
  45. ROMANCE.
  46. ZDA VZPOMÍNÁM...
  47. NAD KNIHOU VERŠŮ...
  48. V TOM ŠERU PODZIMNÍM...
  49. ANDANTE.
  50. MÉHO SRDCE ZNĚJÍ STRUNY.
  51. JSOU POHŘBENY...
  52. HVĚZDÁM.
  53. V SAMOTĚ JE NEKONEČNOST...
  54. TO BYLY NOCI.
  55. ŽE NEUMRU...
  56. VEČERNÍ...
  57. SAMOTY...
  58. PÍSEŇ.
  59. V DUMÁCH SEDÍM...
  60. JDU SAMA SE SVOU DUŠÍ.
  61. LARGHETTO.
  62. AŽ UMRU...