SVÉ PÍSNI.

SVÉ PÍSNI.
U zdroje své písně sedám v zamyšlení, lekníny tam kvetou, tichá tůň se pění.. zřímzřím, jak vlnky pospíchají kolem břehů, jakby napadala do vod rouška sněhu. Kapradí tam roste, řeřáb rudě plane, rákosí se chvěje vánkem zkolébané, modré vážky stojí tiše nad vodami, milenci jdou kolem, ruku v ruce, sami. Na pokraji tůně dumá šípek bílý, pěnice si hnízdo v keři vystavily, čmeláků rej snes se, graciosní, hravý, tam kde skabiosy bledé vstaly z trávy. – Slunce na západ jde, proplétá se listy, líbá něžné růže, leknínu pel čistý, drahokamy třpytné do vod temných hází, řeřáb žhavě plane, paprsk hasne v mlází. 65 Pěnice tak sladce v šeru vonném zpívá, motýl used na list, nad tůní se kývá, vážky pohnuly se, rozletěly hravé... do nočního ticha zvučí zvonů „Ave“. 66