JAKLOVEC.

Tereza Dubrovská

JAKLOVEC.
Jako jesle víska leží, několik jen bílých domů... mezi nimi cesta běží, řadou topolových stromů. Štíhlé stromy snivě šumí, dýmu táhnou šedé plachty, temné lesy teskně tlumí signály a hukot šachty. Velký rybník, četné lísky, u cesty se růže vinou, potok zurčí prostřed vísky, kostel dumá nad krajinou. Rodný dům a bílý nízký – kolem keře magnolií, večer jest už vlahý, blízký, do květů se perly lijí. 31 Slunce klesá do údolí, ticho kolem – signál zvučí... zlatě svítí lány polí, a jen šachta ještě hučí. Horníci jdou v řadách spolu, svítilna se chvěje v dlani, uhelný prach z temných dolů na zavlhlé bledé skráni... Ztichl signál – ticho kolem... jako jesle víska leží... měsíc stojí nad topolem, zvonů „Ave“ zvučí s věží... 32
Básně v knize Když slunce zapadlo...:
  1. V ŠERU.
  2. RODIČŮM.
  3. NÁVRAT.
  4. SLOKY.
  5. PÍSEŇ.
  6. KDE TVÁ DUŠE BLOUDÍ?
  7. PÍSNĚ KOSÍ.
  8. DOLOROSA.
  9. NIKDY VÍC...
  10. OTCI.
  11. KDYŽ V NAŠEM SADĚ...
  12. ZDA SE ZAS SEJDEM...
  13. POHŘEB.
  14. ANČA.
  15. SKLENÍKY MÉ MATKY.
  16. MRTVÉMU DĚDU.
  17. JAKLOVEC.
  18. HORNÍCI.
  19. JSME DĚTMI...
  20. Z POLSKÉ OSTRAVY.
  21. PLAKALA BYCH...
  22. CÍSAŘ V OSTRAVĚ.
  23. I. Zpívej, zpívej, je nám třeba
  24. II. Písně jim dáme,
  25. BEZMOCNY JSOU...
  26. AŤ NÁM ZLOMÍ VAZ.
  27. JENOM VICHR...
  28. NOUZE.
  29. BALADA.
  30. SEBEVRAH.
  31. PÍSEŇ SMRTI.
  32. MNĚ ZDÁLO SE...
  33. PÍSEŇ.
  34. SLEZSKU.
  35. JAR. VRCHLICKÉMU.
  36. RODNÉ ŘEČI.
  37. SVÉ PÍSNI.
  38. SLOKY.
  39. ZA HANOU KVAPILOVOU.
  40. TAK DÁVNO...
  41. USÍNÁ...
  42. JÁ ŽIJI...
  43. TVŮJ PRVNÍ LIST.
  44. JE PRAVDA TO?
  45. ROMANCE.
  46. ZDA VZPOMÍNÁM...
  47. NAD KNIHOU VERŠŮ...
  48. V TOM ŠERU PODZIMNÍM...
  49. ANDANTE.
  50. MÉHO SRDCE ZNĚJÍ STRUNY.
  51. JSOU POHŘBENY...
  52. HVĚZDÁM.
  53. V SAMOTĚ JE NEKONEČNOST...
  54. TO BYLY NOCI.
  55. ŽE NEUMRU...
  56. VEČERNÍ...
  57. SAMOTY...
  58. PÍSEŇ.
  59. V DUMÁCH SEDÍM...
  60. JDU SAMA SE SVOU DUŠÍ.
  61. LARGHETTO.
  62. AŽ UMRU...