BALADA.

Tereza Dubrovská

BALADA.
V hlavách lože hoří svíce. Ze všech koutů zírá bída, bledá paní dveře hlídá. Oděv její vlaje bílý, vichr skučí, moře kvílí. V jizbě chladno, okno praská, chorá matka děcko laská. Rozpálená, ruce siné, hebká líčka k srdci vine. „Sirotečku, dítě moje“ – vichr vrazil do pokoje. Zahučel a ztichl zase – bouře náhle ztišila se. Děcko s křikem ručky zvedá – jizbou kráčí paní bledá... V hlavách lože zhasla svíce. 50