JÁ ŽIJI...

Tereza Dubrovská

JÁ ŽIJI...
Já žiji v čárném, pohádkovém kraji, tam štíhlé datlovníky v slunci zrají, pták na vodách se houpá v stínu řas a čilimníků svítí zlatý vlas. Květ lotosu se kývá zrůžovělý, a modří kolibříci jako včely do květných kalichů se noří – jak drahokamy nad azurem moří. A vůně táhnou těžké, omamivé, jež vydechují růže, thuje snivé a syringy – a v myrtě naříká tak vroucně sladká píseň slavíka. Jak skvělý topas žhavé slunce svítí a tryská vodopádem skvoucích nití – kde nad květem a v šeru haluzí motýli modří letí čárných illusí. 73