JE PRAVDA TO?

JE PRAVDA TO?
Je pravda to, co píseň Tvá mi praví? Jak zdroje štěstí z lůna země tryská a mocným proudem trhá jez a splavy a rozbíjí se hlučně o skaliska. Jak vodopád se řítí v ryčném spěchu a v rozvalinách v stínu olší teče, by ozvala se v stonásobném echu kdes na úpatí skály v šerém lese. A v potůčcích se vine, stuha sněžná, a v tichých slokách prozpěvuje sobě, jak sladká píseň ozývá se něžná, již zpívá matka, hýčkajíc své robě. A po lučinách, kde už kvete máta, tak majestátně plyne – velká řeka, a stříbropěná kol mých oken chvátá a zlatou sprchou do mých tužeb stéká. 76 Kdes v duši mojí upomínka vstává – Tvá vroucí píseň – čárné květy máje! Nad zvadlým květem sklání se má hlava, a duše pláče... k smrti znavená je! 77