Po bolesti.

Po bolesti.
Ni stopy v srdci mém dnes dravé po bolesti – vždyť zřel jsem v očích Tvých zas zlaté svoje štěstí,štěstí. Již nevím o ranách, jež bolely mne včera, jen hvězdy, oči Tvé zřím pláti z noci šera. A vše, co žádám mít, v těch čistých hvězdách hoří – co včera bolelo, dnes dříme na dně v moři... Ó, tichých očí dvé, já vroucně k vám se modlím, mně nezacházejte, ať v svitu vašem prodlím. Ať vaše paprsky mé duše rány hojí a dravé bolesti, jichž zjitření se bojí. Když vy mně svítíte, jest moře pláně ticha, jen vánek čeří ji, jenž jako ze sna dýchá. Však bez vás vánku dech v bouř změní chvíle jedna a všecky bolesti zas vynese mi ze dna!... 68