Zase s Tebou.

Jan Rokyta

Zase s Tebou.
Jaká chvíle!... Nad mou hlavou lesy táhle šuměly – a Ty u mne s lící smavou v něžných krajek úběli. A Tvá ruka v mojí dlani, a Tvůj pohled na mně tkvěl – na života shon a štvaní, na všecko jsem zapomněl. V obláčcích se nebe skvělo nad borovic vrcholy – v srdci všecko přebolelo, havran odlét’ do polí... Ticho kol, jen ratolestí hovor šuměl nad námi – z očí Tvých se na mne Štěstí usmívalo slzami... 76