OLYMPIINA PÍSEŇ

Růžena Jesenská

OLYMPIINA PÍSEŇ
Mám žhavou krev a srdce rozehrané, otroku tmavý, nepřibližuj se mi, dech jedovatý z těchto květů vane, – já nechci nebe, chci se tisknout k zemi. Chci zem, jež kvete, jásá, volá, hoří, chci na nebe se z dola vzhůru dívat, mít v očích je, a prchnout na tvém oři, otroku tmavý, až se bude stmívat. A letět, letět do propastí noci, prameny rudé v bouři rozpoutati, víš, co je – neodolat, nepřemoci? A ztrácet svoje srdce do závrati? Divíš se mému klidu, nehybnosti? Znáš zraky zmije, skryté pod růžemi? Smrt číhá ve mně, pošetilý hosti – otroku tmavý, nepřibližuj se mi! 57