U MOŘE

Růžena Jesenská

U MOŘE
Noc hluboká a hvězdnatá a tmavá, a moře nesmírné tu přede mnou, žalm varhan jeho bouřně k nebi vstává a opět mizí v dálku tajemnou. A vlny na hřebenech prosvítají modrostí očí, jež se v hloubkách tají. Stíny se chvějí plny přízraků... Loď jakás černá, dávno utonulá neslyšně do závojů noci vplula, kde mrká žluté oko majáku... Tu moře – s nebem nerozluštěných tajemství, moře strašné, přitažlivé s oblaky, světly, s tmou cest ztracených, jak zákon přísné, jak sen proměnlivé a smiřující jako smrt... Jsem sama, a moře přede mnou – veliké drama, zrcadlo, v němž se Věčnost shlíží, pohybů vášeň, klidu majestát! Už z dálky daleké snad loď se blíží... Ó, uzří mě tu v žhavé touze stát? A nezmýlí se? Neutone člun, jejž ověnčený pro mne poslat má? Ó, teskné kraje opuštěných dun před mořem nesmírným! Je noc a tma... 9

Básně v knize Hudba plachet: