SLOKY MELANCHOLICKÉ

Růžena Jesenská

SLOKY MELANCHOLICKÉ
Chci zastaviti se a za tebou se dívat, jak po hranicí mezi nebem – zemí jdeš, jak postava tvá v oblohu se bude vrývat zákonem hvězd a sluncí, které sleduješ. Víš, že tě provázím víc duší nežli zrakem, a proto jasnovidněji a vroucněji, ať dálka horami ať zahalí tě mrakem, tajemnou silou srdce k tobě dospěji! Můj osud žlutým, urvaným je listím zavát, a zaklet snad a tobě svítí ratolest rašící olivy... Mne budeš přivolávat? Jsem vždy a všude s tebou jako záře hvězd. V ta světla neporušitelná, mlčelivá kdykoli zahledíš se, zamyslíš, buď jist, že jimi věčná láska na tebe se dívá a mně zde mění v květy každý svadlý list. 77