PEČETI ČERNÉ

Růžena Jesenská

PEČETI ČERNÉ
Tak často místo slunce černé pečeti vynesly ortel nad mým odsouzeným dnem, pečeti trýznivě a smutně vleptané v oblohu života, jak čísi prokletí, z nichž každá zahojená rána zůstane tajemným skrytým stigmatem. Pečeti černé tmí se ve souhvězdí mém, za každou září straží jejich stín, ať v parku osamělém, květy zavátém, ať v tichu duše rozsvícené do hlubin, ať v tempu nadšením a vzněty bohatém, pečeti černé v moje štěstí mlčelivé a odvážlivé zaryly se zádumčivé – tajemným, skrytým stigmatem – – 62