Křížek.

Josef Václav Sládek

Křížek.
Dvě veliké a dvě má drobné panny; k nim dřevěný si brává křížek malý, a velké panně za mimíčko balí do peřinky ten křížek malovaný. A večer na polštáři rozestlány jsou loutky – všechny aby dobře spaly; ty menší blíže, větší trochu v dáli, a dítě ukrývá je na vše strany. Tak lehne si a mimi-křížek chová, a zpívá „nynej“ v dětská, tichá slova. A usne tak, – ten křížek na své hrudi. – Ó dítě! kolik velkých lidí chtělo uspat ten kříž! To dřevo kříže bdělo! S kým spíš to dnes, – kdys poznáš, až tě zbudí. – [58]