Bůh.

Josef Václav Sládek

Bůh. J. Vrchlickému.
Já viděl Boha. – Kdys na Susquehaně já, bílý vlk, byl hostem Indianů; dali mi vše, co měli v nuzném stanu – dvě dítky před ním hrály si jak laně. V tom člun se objevil na řece maně, v něm bílý chlap! – v tom blesk, a slyšet ránu, a vzkřik! – a dítě svalilo se v stranu, – však také člun se začal klonit k straně. A divý slap ho chytil dravčím spárem a v dol to šlo, přes peřeje a varem; chlap k Bohu řval – a vír jen kypí, šlohá! Ty minuty, to věčnosť! – Bůh byl němý. – Teď v propasť sjel: – bílými peřejemi se nad ním vzpjala velká ruka Boha! – [95]