TICHÁ PÍSEŇ.

Jan Vrba

TICHÁ PÍSEŇ.
Přes hory, přes doly vede cesta má tajemná, šerá a neznámá. Šla po ní duše již před zrozením mým, vrátí se po ní zpátky – já vím: až květy, které jsem sázel, uvadnou a věků v nepamět zapadnou... Nad jejich zplihlou a zšedlou zelení nové pak vyrazí osení... A to až do klasů vymetá, půjdou zas jiní do světa... 27. VIII. 1916.
17