JITRO.

Jan Vrba

JITRO.
Modř stínů leží v lesní stráni, nebe je plné červánků, všecko je samé usmívání země, procitlé ze spánku. Kalicha květu kalich květu jak v pocelu se dotýká, žádostné lásky milostnou větu vstříc vánku šeptá osyka. Všech ptáků srdce rozechvělá jsou jeden jásot, jeden zpěv... – – – A kdesi v dálce hučí děla – a ze žil stříká lidská krev... – – – 2. III. 1917.
51