ZASE...

Jan Vrba

ZASE...
Jde se mi tak hezky – kolem svěží ráno, na trávu sed’ mráz, po brázdách je plno zlata rozmetáno, nad ním letí čas... Psali loni z Prahy: „Hochu, založ ruce, ulom’ peru hrot! Ve Vídní se zlobí, přijde persekuce a s ní troška psot...“ Lány kolem leží, jak ležely loni, všecko tentýž zjev – vítr honí žluté listí pod jabloní, s třešní padá krev... Uplynul rok... Podzim... Z Prahy píší znovu: Přelož„Přelož ruce v kříž, by šlo chvíli tiše, poruč zase slovu a t. d.... Víš!“ – Nad krajinou vítr donazimy hvízdáhvízdá, listí v cestu smet... Pod našimi krovy vlaštovčí jsou hnízda – jsou tam naposled? – 17. XI. 1917.
88