UKOLÉBAVKA.

Jan Vrba

UKOLÉBAVKA.
Spi, děťátko, zavři oči, ještě času dostdost, po kraji se vítr točí – nevítaný host – na silnici smetá listí, hučí na záspi... Neslyšíš, jak venku svistí? – SpiSpi, děťátko, spi! Spi, děťátko, zavři oči, zůstaň v kolébce, po kraji se vítr točí, snad i tebe chce... V okna metá kapek roje – vyjdeš – vezme tě! Nepustím tě, dítě moje, za nic na světě. Spi, děťátkoděťátko, ještě chvíli, teď nemůžeš ven, probudíš se, až den bílý koukne do oken... Potom ti dám nové šaty, k srdci přivinu... Jenom až ten vítr klatý ztichne v komínu! Spi, děťátko, zavři oči, ještě času dost, po kraji se vítr točí – nevítaný host – na silnici smetá listí, hučí na záspi... Neslyšíš, jak venku svistí? – Spi, děťátko, spi! – 15. IV. 1916.
75