UŽ TADY NEBUDEM’, leč země krásná ještě

Jan Vrba

UŽ TADY NEBUDEM’, leč země krásná ještě UŽ TADY NEBUDEM’, leč země krásná ještě
do nových jar a let se zase oděje, a budou o ni zvonit milostivé deště, a na ní kvést a klíčit nové naděje...
A možná, krásněji že zářit bude shora sluneční deska potom v bezbolestnou zem, kde dávným památníkem bude každá hora zpýchnutí vymřelých a pádu před koncem. Snad potom teprve mír, klid a pokoj bude, a všecko zbylé půjde za určením svým, snad potom teprve všecko, co bylo chudé, pro věčnost oděje se rouchem královským. 6. VI. 1916.
20