ČESKÁ KRAJINA.

Jan Vrba

ČESKÁ KRAJINA.
Vyhřívá se v jarním slunci, ticho leží na ní, stráně jsou jak uhlazeny zmozolenou dlaní – panský dvůr je na vršečku, u něj topoly, a od něho řadou švestek běží cesta do polí. V údolí ves přikrčena, došky plny mechu, v prostřed návsi, prostřed housat Kristus pro potěchu několika prostých srdcí; krčma rozbitá zase ráda rozvrácence večer uvítá. Všecko je tu, co je v světě – ctnost i nectnosti, malé drámy, velká bída, malé radosti, velká slova, malé skutky – mnoho tuh a žádný cíl; ale kdo tu – pro Ježíše – světu něčím ublížil? 15. III. 1915.
18