Jaro.

František Emanuel Zelenka

Jaro.
Nad krajem sluneční paprsek jásá, na stráni šeptá a směje se krása, do duše nálady jara dech střásá. Ve větvích ptáče sny toužení zpívá, nad travou vzpučelý mladý květ kývá, mládež za motýli honí se divá. Kde jaký les a háj,háj hlaholí smíchem, sšeřená ústraní lekají hříchem, jenž klíčí jarem a láskou a tichem. 77