Kdo odpoví?...

František Emanuel Zelenka

Kdo odpoví?...
Vzpomenu-li – často je to, myšlenka mě drtí, vzpomenu-li, já se bojím, já se bojím smrti. Vzpomenu-li – často je to, duše v těše chudé, až v té hlíně budu dřímat, co to ze mne bude... Tělo, které jsem vždy pěstil, červi roznesou si, hnědou hrudu brzo zmrví černý vlas a vousy. Žlutá lebka, která znala pláč i štěstí chvíle, bude někde pohozená šklebit zuby bílé. 52 Žlutá lebka s mozkem scvrklým, v důlcích plná sněti, bude někde u zdi šedé lekat malé děti. Kosti tlící, když už jiné rov můj bude chovat, vyhozeny, bůh ví, kde se budou povalovat. Pak i ty se s prachem smísí v bujném čase letu – – Tedy nic, o svaté nebe, ze mně nezbude tu? Což je jenom cesta krátká, smrt – nic víc, to dosti? Ne-li, kdo a kde, jak déle bude žít, než maso, kosti? 53