Slib.

František Emanuel Zelenka

Slib.
Na záplavě hymnou písní usínal již den; dýchal mlčky vůni vlasů její opojen, na rtech náhle sesmutnělých zatřás jí se sten. Ovila mu kolem hlavy jemné ruky běl, v přívalu slz nenadále trysklých zrak se rděl, tázavě se do duše mu v prosbách zahleděl. Oddaně mu na skráň tiskla líce ruměnné; on jí slíbal pochybnosti v oku tlumené: „nikdy nezapomním, nikdy, věříš, blaho mé?“ 79